|
|
Komunitní přístupy ke zdravotní péči během a po mimořádných událostech
KUČEROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce pojednává o problematice komunitní péče, a to s ohledem na komunitní zdravotní péči během a po vzniku mimořádných událostí. Teoretická část práce má za cíl seznámit s problematikou komunitní péče obecně. První kapitoly práce jsou věnovány komunitní péči a využití komunitního ošetřovatelství, včetně historie a vývoje komunitní péče nejen na území České republiky. Jsou zde stručně shrnuty instituce, zdravotní a sociální služby v komunitní péči, včetně možnosti využití domácí péče, role komunitní sestry a její zapojení v procesu komunitního plánování. Další podstatnou součástí práce je problematika mimořádných událostí. Je zde definována mimořádná událost jako taková, včetně dělení mimořádných událostí, spolupráce složek IZS, ale především činnost zdravotnické záchranné složky na místě mimořádné události, včetně mimořádné události s hromadným postižením osob a následné zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Jedním z cílů práce je tedy popsat význam a vliv zdravotníků v péči o pacienty zasažené mimořádnou událostí, kteří se řadí do nějaké komunity. Další kapitoly práce se tedy věnují specifikům komunitní zdravotní péče u seniorů, dětí, osob se zdravotním handicapem, kulturně odlišných skupin - etnických či národnostních menšin, či specifikům poskytování péče z hlediska náboženství. Praktická část je věnována především kvantitativnímu průzkumu znalostí zdravotníků v problematice komunitní zdravotní péče napříč různým vzděláním zdravotníků a různými pracovními pozicemi. Byla položena výzkumná otázka: "Jaká je informovanost a úroveň zdravotníků v možnosti využití komunitní péče během a po mimořádných událostech?" Data od respondentů byla získána formou dotazníkového šetření a vyhodnocena pomocí grafů. V dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, zda se vůbec někdy setkali s pojmem komunitní péče a jaké jsou jejich teoretické znalosti v problematice, ale především byly zjišťovány jejich zkušenosti z praxe.
|
|
|
Komunitní porodní asistentka v péči o šestinedělku a novorozence
LANDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se věnuje tématu komunitní péče, kterou poskytuje komunitní porodní asistentka ženám a novorozencům v období šestinedělí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části bakalářské práce se čtenář nejdříve seznámí s komunitní péčí. V podkapitolách věnujících se komunitní péči je popsána historie komunitní péče, dále jsou popsány činnosti komunitní porodní asistentky v České republice a poslední podkapitola se věnuje komunitní péči porodní asistentky v zahraničí. Teoretická část této bakalářské dále charakterizuje období šestinedělí. Kapitola šestinedělí je rozdělena na podkapitoly, které popisují anatomické a fyziologické změny v šestinedělí, péči porodní asistentky o šestinedělku, péči o prsy, laktaci a kojení a v neposlední řadě péči porodní asistentky o novorozence v komunitě. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zmapovat péči komunitních porodních asistentek v Jihočeském kraji. K uvedenému cíli byly určeny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zaměřuje na postoj žen ke komunitní péči v šestinedělí. Druhá výzkumná otázka zjišťuje, jakou péči poskytují komunitní porodní asistentky v Jihočeském kraji. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Sběr dat pro výzkumné šetření probíhal od ledna do března 2022. Výzkumné soubory byly stanoveny dva. První výzkumný soubor byl tvořen šesti komunitními porodními asistentkami z Jihočeského kraje, pro zachování anonymity byly označeny jako KPA1 až KPA6. Druhý výzkumný soubor tvořily šestinedělky mezi 7. a 42. dnem po porodu, označeny byly jako Š1 až Š6. Získaná data byla analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, které jsou popsány ve výzkumné části bakalářské práce. Z výpovědí informantek prvního výzkumného souboru jsme získaly tři hlavní kategorie, které obsahovaly dohromady osm podkategorií. V druhém výzkumném souboru jsme analyzovaly tři hlavní kategorie, které jsme rozdělily na pět podkategorií.
|
|
|
The Care Community
Nasrollahzadeh Saravi, Yasaman ; Widholmová, Alžběta (oponent) ; Muryn, Romea (vedoucí práce)
The aging population along with the growing demographic of urban settlements is one of the main challenges cities face, all over the world. As the elderly population is expected to increase significantly in the years to come, cities, which for most parts are designed and structured with the younger and working-age groups in mind, will have to address and adapt to challenges that follow this transition. Care for the elderly is divided into medical and social care domains. While now, most facilities aimed at this age group focus on the medical point of view, the social needs of this demographic are prominently not taken into account. As a result, senior citizens today, struggle with social exclusion and isolation which have been proven to cause serious health impairments. In addition, separating and relocating the elderly to senior facilities is usually not preferred among this age group and their families. Through understanding and analyzing this demographic, its demands, and challenges, this project aimed towards developing an urban strategy by creating different “care typologies” throughout the city of Brno, so that, by implementing these suggested typologies, the city as a whole will provide care for the elderly as a community rather than dis-placing this rising and fragile age-group to institutional care. These typologies were first determined by dividing the city of Brno into three main parts by considering certain parameters as influencing factors. Then, the different space programs were derived and structured through research and in-person interviews with two of the senior facilities in Brno. As a result, three main care typologies were introduced, namely, the care housing, the day care center, and the care community center. Lastly, locations were analyzed and selected for each typology as examples in the typologies’ individual urban regions. The care housing and the day care center typologies were then developed further into detailed architectural design.
|
|
| |
|
|
Multidisciplinární tým v implementaci Center duševního zdraví
Prokopová, Johana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá multidisciplinárními týmy Center duševního zdraví, která jsou budována v rámci implementace Reformy psychiatrické péče v České republice. Cílem práce je zjistit, jaká je role a funkce Center duševního zdraví a jejich multidisciplinárních týmů v systému péče o osoby s duševním onemocněním a jak tento nový prvek psychiatrické péče funguje v praxi. Na implementaci a fungování multidisciplinárních týmů je nahlíženo perspektivou jejich členů, se kterými bylo v rámci výzkumu uskutečněno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Na základně výpovědí dotazovaných práce předkládá výhody práce v multidisciplinárním týmu s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním, ale rovněž komplikace, které pracovníci v pilotním provozu Center duševního zdraví pociťují.
|
|
|
Integrace zdravotních a sociálních služeb
Slavíková, Martina ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám integrací zdravotních a sociálních služeb. Představila jsem problematiku dvou resortní správy služeb a jejich financování. Dále jsem popsala jednotlivé aktéry, kteří se na integraci služeb podílejí, zmínila strategické dokumenty a legislativu, která souvisí s poskytováním zdravotní a sociální péče. V případové studii jsem zmapovala zdravotní a sociální služby poskytované v Lounech, prostřednictvím liniových pracovníků jsem získala informace o provázanosti služeb v Lounech a o faktorech, které ovlivňují implementaci integrace služeb v obci. Pro úspěšnou implementaci integrace je nezbytné specifikovat uživatele integrovaných zdravotně sociálních služeb, vytvořit jim domácí zázemí, zajistit flexibilní nabídku služeb a zároveň podporovat neformálně pečující tj. rodinu. Chybějící poptávka po integrovaných službách souvisí s dalšími faktory, kterými jsou neznalost občanů a nízká participace na péči o své blízké. Linioví pracovníci ve zdravotních a sociálních službách neznají integraci služeb, v praxi se s ní nesetkávají, tento faktor má vliv na motivaci liniových pracovníků ke změnám v oblasti poskytování péče. Významným faktorem je také stávající síť zdravotních a sociálních služeb v Lounech, kdy jednotlivé organizace vzájemně komunikují a spolupráci považují za velmi...
|
|
|
Analýza politiky duševního zdraví v České republice v kontextu Evropské unie
Pečtová, Kateřina ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Karlová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Analýza politiky duševního zdraví v České republice v kontextu Evropské unie" pojednává o současném stavu péče o duševně nemocné v České republice. Teoretické zakotvení práce vychází z teorie kvality života, lidských práv, determinant lidského zdraví a podpory duševního zdraví. Analýza politiky péče o duševně nemocné ukazuje, že hlavní těžiště systému služeb péče o duševně nemocné je v České republice kumulováno v ústavech. Moderní trendy a doporučení, popisované v politických dokumentech Evropské unie, vybízí k transformaci systému služeb s důrazem na větší diferenciaci péče a jejímu přesunu do komunit. Na závěr je popsán návrh politiky péče o duševně nemocné pro Českou republiku, který respektuje tyto požadavky a odpovídá modelu vyvážené péče. Tento model je založen na postupném přesunu péče z ústavů do komunitní péče s ohledem na různé finanční, kapacitní a personální vybavení zemí a regionů. Česká republika patří ke státům se střední kapacitou zdrojů, proto kroky reformy vedou k vyvážení lůžkové a mimolůžkové péče a sledují linii k vysoce rozvinutým zemím, tedy k větší a diferenciovanější nabídce služeb.
|
|
|
Multidisciplinární tým v implementaci Center duševního zdraví
Prokopová, Johana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá multidisciplinárními týmy Center duševního zdraví, která jsou budována v rámci implementace Reformy psychiatrické péče v České republice. Cílem práce je zjistit, jaká je role a funkce Center duševního zdraví a jejich multidisciplinárních týmů v systému péče o osoby s duševním onemocněním a jak tento nový prvek psychiatrické péče funguje v praxi. Na implementaci a fungování multidisciplinárních týmů je nahlíženo perspektivou jejich členů, se kterými bylo v rámci výzkumu uskutečněno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Na základně výpovědí dotazovaných práce předkládá výhody práce v multidisciplinárním týmu s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním, ale rovněž komplikace, které pracovníci v pilotním provozu Center duševního zdraví pociťují.
|
|
|
Integrace zdravotních a sociálních služeb
Slavíková, Martina ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám integrací zdravotních a sociálních služeb. Představila jsem problematiku dvou resortní správy služeb a jejich financování. Dále jsem popsala jednotlivé aktéry, kteří se na integraci služeb podílejí, zmínila strategické dokumenty a legislativu, která souvisí s poskytováním zdravotní a sociální péče. V případové studii jsem zmapovala zdravotní a sociální služby poskytované v Lounech, prostřednictvím liniových pracovníků jsem získala informace o provázanosti služeb v Lounech a o faktorech, které ovlivňují implementaci integrace služeb v obci. Pro úspěšnou implementaci integrace je nezbytné specifikovat uživatele integrovaných zdravotně sociálních služeb, vytvořit jim domácí zázemí, zajistit flexibilní nabídku služeb a zároveň podporovat neformálně pečující tj. rodinu. Chybějící poptávka po integrovaných službách souvisí s dalšími faktory, kterými jsou neznalost občanů a nízká participace na péči o své blízké. Linioví pracovníci ve zdravotních a sociálních službách neznají integraci služeb, v praxi se s ní nesetkávají, tento faktor má vliv na motivaci liniových pracovníků ke změnám v oblasti poskytování péče. Významným faktorem je také stávající síť zdravotních a sociálních služeb v Lounech, kdy jednotlivé organizace vzájemně komunikují a spolupráci považují za velmi...
|
|
|
Komunitní péče o ženu po porodu
HENDRYCH LORENZOVÁ, Eva
Úvod: Mateřství představuje pro každou ženu velkou životní změnu, která se dotýká jak tělesné, ale také psychické a spirituální roviny bytí. Všechny tyto změny proměňují vnímanou kvalitu života ženy po porodu. Kvalifikovaná komunitní porodní asistentka je zdravotnický odborník, který je schopen ženám po porodu v jejich vlastním komunitním prostředí poskytnout erudovanou a holistickou zdravotní péči. Cíl práce: Hlavním cílem empirické části práce bylo popsat význam péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu v komunitním prostředí. Metodologie: Empirická část disertační práce je vystavěna na smíšeném výzkumném designu (Mixed-Method Design). Používáme sekvenční kombinovaný výzkumný design typu QUAN + qual. V kvantitativním výzkumném šetření jsme si stanovily za hlavní cíl popsat vliv péče komunitních porodních asistentek pečujících o ženy po porodu na jejich celkový zdravotní stav a úroveň kvality života. Výzkumný soubor (N= 123) čítal dvě skupiny respondentů. Skupinu zkoumanou (s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky, N= 56) a skupinu kontrolní (bez komunitní ošetřovatelské péče porodní asistentky po porodu, N=67). K zisku výzkumných dat byly použity 3 nástroje: dotazník MGI, hodnoticí škála MIFR Scale a dotazník vlastní konstrukce. Výsledky výzkumného šetření byly statisticky zpracovány, byla použita hladina významnosti 0,05 (5 %). Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo podrobně popsat zkušenost žen po porodu s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 5 informantek se zkušeností s komunitní péčí porodní asistentky v poporodním období, se kterými byly provedeny hloubkové polostrukturované rozhovory face to face. Výsledky a diskuse: Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,873) ve výsledcích zdravotního stavu mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,539) ve výsledcích stavu kojení na konci šestinedělí mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi doporučením plošné komunitní ošetřovatelské péče po porodu a skupinou žen, které v poporodním období samy využily opakované komunitní ošetřovatelské péče od porodní asistentky (p <0,001). Většina žen, která po porodu využila péči komunitní porodní asistentky (58,9 %), byla s péčí porodní asistentky úplně spokojena, nic dalšího by v péči nepotřebovala. Ženy ve 45,7 % odpovědích udávaly, že jim péče komunitní porodní asistentky nejvíce pomohla jako psychická podpora. Výsledky dále přinesly alarmující zjištění - 49,2 % žen, které po porodu nevyužily péče komunitní porodní asistentky, o této službě nevěděly! Výsledný Index kvality života žen po porodu dosáhl v průměru hodnotu 7,5 ? 1,38. Životní oblast Vztah s vlastní matkou se ukázala jako originální ve srovnání s jinými výzkumnými studiemi a navrhujeme provést další výzkumné šetření. Z kvalitativního šetření vyplynulo zjištění, že poskytnutá komunitní péče porodní asistentky v poporodním období byla pro ženy nejpřínosnější ve smyslu poskytnutí tzv. mateřské náruči. Což znamená podporu, sdílení, vyslechnutí a respektující provedení poporodním obdobím. Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu. Výsledky práce prokázaly, že komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu je pro ženy významná. Užité dotazníky MGI a MIRF Scale byly komunitními porodními asistentkami hodnoceny jako užitečné.
|
host ::
RSS.